|
|
Svoboda projevu v ČR
Havlíček, Radek ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Diplomová práce ČR má za cíl přinést aktuální řístup k jednomu nejdůležitějších lidských práv. Práce se zaměřuje spíše na aplikační stránku, proto v ní nenajdeme historickou genezi práva nebo třeba jeho myšlenkové zdroje. Najdeme v ní naopak teoretická východiska promítnutá do normotvorby, ale i aplikační praxe soudů a správních orgánů. Aplikací se rozumí zejména soudní vyvažování práva na svobodu projevu nejčastěji osobnostními právy jakož i různých omezujících opatření napříč právním řádem určitých dílčích tématech by měla představit připravovanou legislativu a upozornit na některé problémy, s jejichž řešením legislativci otálí. Práce je strukturována do deseti kapitol. Prvních pět kapitol rozebírá obecná východiska svobody projevu a dává je do kontextu soudní praxe tuzemské i evropské. První kapitola vymezuje projev, shrnuje jeho dílčí aspekty a poukazuje na rozdíl mezi jednáním a projevem. Druhá kapitola definuje, co se rozumí svobodou. Třetí kapitola přináší shrnutí nejvýznamnějších mezinárodních smluv, které garantují svobodu projevu a popisuje jejich vliv na aplikační praxi. Čtvrtá kapitola se zabývá limity svobody limitační klauzule čl. 17 Listiny základních práv a svobod, přičemž je srovnává s limitační klauzulí obsaženou v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Pátá kapitola osvětluje...
|
|
|
Analýza vybraných aspektů směrnice 2019/790 o autorském právu
Baliak, Matúš ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
1 Analýza vybraných aspektů směrnice 2019/790 o autorském právu Abstrakt Doba internetová s sebou přinesla nové způsoby tvorby, distribuce a užívání autorských děl, do té doby nepoznané obchodní modely. Na tento vývoj měla reagovat směrnice o autorském právu, která představuje revoluci v oblasti pravidel pro sdílení autorským právem chráněného obsahu na internetu. Vzhledem výkladové neurčitosti této právní úpravy a obavám veřejnosti z cenzury internetu upload filtry byla tato směrnice v posledních letech velmi diskutovaným tématem. Diplomová práce se proto zabývá analýzou vybraných aspektů směrnice o autorském právu ve světle práva Evropské unie, významné judikatury SDEU z oblasti autorského práva a užití děl na internetu a platného právního řádu České republiky, za účelem prokázat či vyvrátit obavy, které se staly synonymem jejího přijetí. Tato práce je rozdělena do celkem devíti částí - úvodu, sedmi vlastních kapitol a závěru. První dvě kapitoly jsou věnovány analýze pojmových znaků autorského díla a poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online, jakožto předmětu ochrany a adresátu povinností stanovených směrnicí o autorském právu. Třetí kapitola se soustředí na definování tiskové publikace, posouzení práv vydavatelů tiskových publikací a porozumění oboustranné prospěšnosti parazitického vztahu mezi...
|
|
|
Ochrana osobnosti v mediální oblasti
Fičurová, Nora ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Předložená diplomová práce poskytuje základní úvod do problematiky konfliktu ochrany osobnosti člověka se svobodou projevu médií a právem na informace veřejnosti a to s důrazem na českou a evropskou judikaturu. Okrajově je zmíněna i problematika nových médií, a to v souvislosti s nedávným vývojem judikatury ESLP. Diplomová práce je členěna do úvodu, závěru a tří kapitol. První kapitola poskytuje definice základních pojmů týkající se řešeného tématu a základní teoretická východiska. Čtenář je seznámen s pojmem osobnosti člověka a jejími složkami, s pojmem osobnostních práv a jejich povahou a možnými zásahy do osobnostních práv, jakož i s pojmem médií a nových médií. Druhá kapitola pojednává o právní úpravě institutů ochrany osobnosti, svobody projevu, svobody tisku a práva na informace. Postupně je rozebrána mezinárodní právní úprava, především pak EÚLP. Dále se kapitola zaobírá zákonnými předpisy, a to postupně občanskoprávní úpravou a dále úpravou předpisy mediálního práva. V samostatném oddílu jsou pak rozebrány předpisy vztahující se k odpovědnosti ISPs za obsah uveřejněný v nových médiích třetí stranou, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Třetí kapitola, která tvoří hlavní část této práce, pojednává o problematice konfliktu ochrany osobnostních práv se svobodou projevu a právem na...
|
|
|
Soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích se zřetelem na judikaturu: srovnání české a německé právní úpravy
Kočicová, Věra ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
v českém jazyce Účelem mé práce je analyzovat soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích, a to se zřetelem na judikaturu. Práce je zaměřena na hranice svobody projevu ve vztahu k fyzickým osobám. Zvláštní důraz je kladen na komparativní metodu, neboť si práce určila za cíl srovnat právní úpravu českou a německou. Pokusila jsem se v ní zhodnotit, do jaké míry se obě právní úpravy překrývají, co je jim společné a v čem se naopak liší, případně do jaké míry se mohou právní řády vzájemně inspirovat. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, vedle nich obsahuje ještě úvod a závěr. První kapitola se skládá ze dvou částí. V první části jsou popsána média, jejich základní vymezení a charakteristika, včetně jejich úlohy a funkce v judikatuře soudů. Druhá část pojednává o vymezení, ústavním zakotvení a systematice "komunikačních" základních práv a svobod - svobodě projevu, právu na informace a svobodě tisku (médií). Druhá kapitola se zaměřuje na ochranu osobnosti v mediálním kontextu. V první části je přiblížen její význam a ústavní zakotvení, ve druhé jsou pak charakterizována jednotlivá dílčí osobnostní práva, ve třetí části je pojednáno o postmortální ochraně osobnosti. Ve třetí kapitole jsou vymezena kritéria, která by měla být zohledněna při vyvažování práv v případě kolize svobody projevu s...
|
|
|
Právo na zapomnění v prostředí internetu
Jůzová, Jana ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Diplomová práce Právo na zapomnění v prostředí internetu se zabývá funkcí internetových vyhledávačů, jejich vyhledávacích algoritmů a vlivu digitální stopy, kterou za sebou uživatel internetu nezbytně zanechává. S touto problematikou je na jedné straně nerozlučně spjata ochrana osobních údajů v internetovém prostředí, na straně druhé pak další ústavně zakotvená základní práva, jako je například právo na informace. Stranou nezůstává ani riziko cenzury internetu. Aplikace práva na zapomnění přidává těmto otázkám zcela nový rozměr. Právo na zapomnění je dovozeno z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. května 2014 ve věci Costeja versus Google Spain, ve které uspěl Mario Costeja Gonzáles jako první uživatel internetu se žádostí o odstranění nelichotivých informací o své osobě z výsledků vyhledávání vyhledávače Google. Vznikl tak reformní precedent, který bude mít v budoucnu velký vliv na vyhledávání informací na internetu, neboť od vynesení tohoto rozsudku si o odstranění údajů o své osobě může požádat každý evropský uživatel internetu. Cílem diplomové práce je analýza práva na zapomnění v kontextu vyhledávání informací na internetu neboli práva být zapomenut v evropském internetovém prostředí - tedy nebýt na standardní vyhledávací dotaz vyhledán internetovým vyhledávačem. Má sloužit k...
|
|
|
Ochrana osobnosti v médiích s přihlédnutím k judikatuře
Kozic, Juraj ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce pojednává o ochraně osobnosti člověka před neoprávněnými zásahy prostřednictvím médií. Toto téma je v dnešní informační společnosti nanejvýš aktuální. Cílem práce je poskytnout čtenáři základní informace o této problematice. Jádro práce tvoří zejména vymezení dvou základních lidských práv, konkrétně svobody projevu a práva na ochranu osobnosti. V praxi často dochází k jejich vzájemné kolizi, a proto se práce zaměřuje na proces jejich vzájemného vyvažování. Důraz je kladen zejména na vymezení kritérií, kterými se soudy řídí při rozhodování konkrétních případů s cílem přijmout nezávislé a spravedlivé rozhodnuti, a nalézt tak vzájemné hranice mezi ochranou osobnosti a svobodou projevu. Z tohoto důvodu je v práci věnována zvláštní pozornost rozhodovací činnosti soudů obecných, Ústavního soudu a také Evropského soudu pro lidská práva. Další významnou část práce tvoří popis právních prostředků, které má osoba dotčená na svých osobnostních právech vůči médiím. Hlavní pozornost je věnována nástrojům občanského a mediálního práva. Diplomová práce je členěna na šest kapitol. První kapitola obsahuje úvod do výše zmíněné problematiky. Druhá kapitola pojednává o základech všeobecného osobnostního práva, jmenovitě o jeho pramenech, subjektech, předmětu, omezení a odpovědnosti...
|
|
|
Politická reklama
Janotová, Hana ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Tato práce si klade za cíl zodpovědět otázku, zda je zákaz vysílat politická obchodní sdělení zakotvený v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání v souladu s právem na svobodu projevu. Konkrétně, zda je v souladu čl. 17 Listiny základních práv a svobod a s čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Svoboda projevu představuje v demokratické společnosti jedno z klíčových politických práv. Omezení svobody projevu je tak možné pouze z kvalifikovaných důvodů. Práce nejprve zkoumá rozsah zákazu politické reklamy v televizi a rozhlasu v České republice, uvádí sankce za porušení zákazu a příklady porušení z minulých let. Následně je představena novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Neboť ta navrhuje zakotvit nově definici politického obchodního sdělení. Taková definice v současné úpravě absentuje. Dále je zaměřena pozornost na regulaci anonymní reklamy. Její regulace je v českém právním řádu stále novinkou, zakotvenou poprvé v roce 2012. Pozornost je věnována také úpravě bezplatného vysílacího času, jenž je kandidujícím politickým subjektů poskytován před volbami do Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu a před volbou prezidenta republiky. Ve druhé kapitole jsou předneseny důvody pro zákaz či limitování politické reklamy ve vysílání a současně též...
|
|
|
Popírání holocaustu a jiných zločinů z pohledu mezinárodní ochrany lidských práv (svoboda projevu)
Prokešová, Lucie ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Popírání holocaustu a jiných zločinů z pohledu mezinárodní ochrany lidských práv (svoboda projevu) Tato práce pojednává o konfliktu mezi svobodou projevu a jinými právy a hodnotami zaručenými Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, které jsou dotčeny popíráním holocaustu a jiných zločinů. Svoboda projevu je relativním základním právem, které může být omezeno v zájmu ochrany jiných chráněných práv a hodnot. V případech popírání holocaustu a jiných zločinů jsou těmito chráněnými hodnotami především ochrana důstojnosti obětí, ochrana pořádku a předcházení zločinnosti. Cílem této práce je přinést komplexní pohled na problematiku popírání holocaustu a jiných zločinů ve světle svobody projevu v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. V první části se práce zaměřuje na vymezení vztahu popírání holocaustu a svobody projevu v mezinárodním právu, na charakteristiku svobody projevu a jejích limitů a na roli a postup Evropského soudu pro lidská práva v případě střetu svobody projevu a jiných chráněných práv a hodnot. Druhá část práce je pak věnována judikatuře Evropského soudu pro lidská práva týkající se popírání holocaustu a jiných zločinů. Mezi dílčí cíle této práce patří zejména vymezení postupu Soudu při posuzování zásahu do svobody projevu v případech popírání holocaustu, srovnání...
|
|
|
Ochrana osobnosti ve vztahu k médiím
Šedo, Jakub ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje střetům práva na ochranu osobnosti s činností médií, která reprezentuje výkon svobody projevu a práva na informace. Zaměřuje se především na zodpovězení otázek: jakým způsobem je osobnost fyzické osoby v našem právním řádu chráněna před neoprávněnými zásahy médií , co je považováno za přiměřený a co už za nepřiměřený zásah do osobnostních práv fyzické osoby a zda se fyzická osoba, do jejíchž osobnostních práv bylo médii neoprávněně zasaženo, může domoci dostatečného zadostiučinění za újmu, která jí byla tímto neoprávněným zásahem způsobena. Práce je rozdělena na šest částí. První částí je úvod, ve kterém je popsáno hlavní zaměření práce a formulovány otázky, kterými se práce zabývá. Druhá část je vyčleněna pro pojednání o všeobecné úpravě práva na ochranu osobnosti podle obecné úpravy obsažené v zákoně č. 40/1963 Sb., občanském zákoníku. Třetí část se zabývá způsoby ochrany osobnosti fyzické osoby, které jí poskytují normy mediálního práva obsažené v mediálních zákonech a nejčastějšími formami zásahů médií do osobnostních práv fyzických osob. Jelikož v průběhu tvorby této práce nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Je čtvrtá část této práce věnována úpravě práva na ochranu osobnosti obsažené v tomto zcela novém soukromoprávním kodexu. V páté části je...
|
|
|
Nenávistné slovní projevy a legitimita jejich trestněprávního postihu
Geržičák, Martin ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Nenávistné slovní projevy a legitimita jejich trestněprávního postihu Nenávistným projevům je v posledních letech věnována zvýšená mediální pozornost. Tato předsudečně nenávistná komunikační sdělení - nejčastěji slovní - směřující proti určitým skupinám osob jsou manifestací společenských antagonismů narušujících veřejný pořádek a soužití lidí; nadto bývají úzce spojovány s problematikami předsudků, předsudečného násilí, xenofobie, diskriminace i extremismu. Trestněprávní postih takových projevů je již dnes možný a lze důvodně očekávat, že na něj bude kladen stále větší důraz. Cílem této diplomové práce je kritický přezkum oprávněnosti trestněprávního postihu nenávistných slovních projevů v České republice, včetně identifikace problematických aspektů současné úpravy. Závěry přezkumu vychází především z rozboru skutkových podstat trestných činů, z komentářové literatury, judikatury soudů a související odborné literatury. První kapitola vysvětluje ústřední pojmy - nenávistné projevy, nenávistné slovní projevy a vztahy mezi nimi. Bližší pozornost je věnována fenoménu, který uvedené výrazy propojuje a zároveň je neoddělitelnou součástí každého z nich: předsudečné nenávisti. Druhá kapitola řeší historické počátky cíleného postihu předsudečné nenávisti v USA a různé metody jeho implementace. Výsledná...
|
host ::
RSS.